Noční Shin-sekai

Shoshazan

Odpoledne pršelo ještě víc... Návštěva buddhistického chrámového komplexu na hoře Shosha v takovém nečase ale měla i své výhody - byl jsem tam úplně sám, potkával jsem se jen s mnichy. Jak by řekli místní: "sugoj fuňiki" (ohromná atmosféra).

Shoshazan leží asi 10 km severovýchodně od Himeji. Linkový autobus vás doveze k stanici kabinkové lanovky, která pomůže překonat alespoň část výšlapu. Přesto však návštěvníky od horní stanice lanovky čeká ještě 30minutový výšlap - jedná se o buddhistickou posvátnou půdu, prapůvodní les. Cesta je lemována desítkami soch bohyně Kannon (tisíciruké).

Můj první daibutsu (daibutsu je označení pro velkou sochu Buddhy).

Na hoře Shosha je víc než deset buddhistických chrámů (a klášter), na těchto dvou fotografiích je Maniden, národní kulturní památka, chrám zčásti zapuštěný do skalnatého svahu, stojící na vysokých dřevěných trámech.

Himeji-jo

Žaponské hrady to neměly jednoduché - jen málokterý přežil hektickou druhou polovinu 19. století, dalším se stala osudným častá zemětřesení, požáry, popřípadě bombardování za 2. světové války. V celém Japonsku tak dnes zbývá už jen několik málo původních, nepřestavěných a nerekonstruovaných hradů. Nejznámějším z nich je právě Himeji-jo, cca 1OO km západně od Ósaky.

Celý den bohužel hodně silně pršelo (zatím jedinkráte, co tu jsem...), takže fotky nejsou příliš dobré. Tak snad jen pro představu...

Hrad skrzevá rozkvetlou sakuru. Kdyby bylo lepší počasí, čekala by se na toto místo k focení fronta...

Detail hlavního komplexu staveb. Celý hrad je neskutečně rozsáhlý - kromě ohromné hlavní dvojdonžonové stavby (na snímku) se zachovaly i středověké servisní budovy, noclehárny pomocníků, obranné věže a pod.

První proběhnutí Ósakou

Hotel v Ósace jsem si rezervoval ještě z Prahy a neomylně se mi podařilo trefit do asi nejvíc "akční" části města. Shinsekai znamená japonsky Nový svět a když tuto čtvrť před sto lety stavěli, nabízela vše zářivě nové. Za sto let se ale nic nezměnilo, takže teď představuje místní Žižkov s desítkami zaplivaných pachinko heren (japonský pinball, více někdy příště), pochybných hospod plných pochybných individuí, bezdomovců a žebráků. Žaponský underground (ta Petřínská rozhledna v záběru se jmenuje Tsutenkaku věž a kdysi bývala nejvyšší stavbou v celém kraji Kansai...).

Opět Shinsekai, jen o něco později.

Ósakou protékají dvě řeky, které navíc mají několik ramen. Turistické letáky města Ósaky s oblibou prohlašují, že "navštěvujete japonské Benátky". Nevím nevím.

Umeda Sky Building - asi největší (a rozhodně nejznámější) architektonický výstřelek Ósaky. O téhle budově ode mě ještě mnoho uslyšíte, naprosto mě fascinuje. 170 metrů. Dvě věže spojené nahoře plošinou, částečně připomíná Arc de Triumphe, částečně startovací rampu kosmických raket. Na snímku jsou vidět dva eskalátory, které vedou na otevřenou vyhlídkovou plošinu na střeše. Eskalátory jsou prosklené.

Noční Ósaka ze střechy Umeda Sky Building. Fotka nedokáže ten pohled vystihnout.

いろいろ (iroiro = různé)

Tentokráte spíše náhodný sběr, omlouvám se. Další post bude zajímavější: Ósaka, Himeji, posvátná hora Šoša a kdovícoještě...

Panáček z květináčů. Resp. jeden z panáčků z květináčů. Kawaii!

Izumoden není hotel, Izumoden je "svatební centrum", kde si bohatí žaponci z Okazaki pořádají veselice. Nabídka je vskutku široká, kromě makety kostelní věže a miniaturní mešity nabízejí i originální svatební kočáry, koňská spřežení, rikšu... Součástí komplexu je kadeřnický salón, kosmetické centrum, půjčovna kimon a pobočka pojišťovny. Elegantní balíček služeb.

Coca Cola Co. JPN / Fanta oranži a Fanta gure-pu!

Zase jedna brána torii...

Fascinuje mě psův zahanbený výraz.

Nagoya (2)

Oasis21 - i když se osobně domnívám, že se jedná o maskovanou Enterprise.

V spodních patrech Oasis21 jsou rušné obchody (např. Nagoya Pokemon Centre) a restaurace, nahoře pak klidná vodní plocha.

Buddhistický chrám Osu Kannon

Večerní dopravní špička - trochu delší expozice a trochu rychlejší auta

Nagoya (1)

Komplex nagojského hlavního nádraží (věže JR Towers), dle plochy největší vlakové nádraží na světě, denně odbaví 1120000 cestujících.

Centrální komplex staveb Nagoyského hradu.

Hlavní donžon Nagoyského hradu, holá větev v pravém dolním rohu bude brzy obsypána květy. Vlna kvetoucích sakur (a souvisejícího sakurového šílenství) se blíží od jihu, očekáváme ji někdy během následujících tří týdnů.

Nagoyská TV věž

Okazaki-jo

Přes červený most se vstupuje do hradního parku.

Hrad byl v roce 1874 rozbořen, aby si ho mohli téměř o sto let později opět postavit.

Park je ale původní.

Stejně jako tato malá šintoistická svatyně.

V čí zemi žiješ, toho zbytky jíš. Holubi a rýžová koule.

Šintoistická svatyně

Vstup do šintoistické svatyně, kamenná brána torii

Místo pro rituální očistu

Naběračku do pravé ruky, polít levou, přendat naběračku, polít pravou, nabrat vodu do dlaní, z dlaní do úst a potom vyplivnout MIMO nádržku.

Pak už lze přistoupit k svatyni, zazvonit, uklonit se a dvakrát tlesknout.

Tak trochu stejná restaurace.